Co bylo dřív – vejce, nebo slepice?
Co bylo dřív – vejce, nebo slepice?
Jedna krátká otázka, nad kterou se lidé dokážou hádat překvapivě dlouho. A přitom to na první pohled vypadá jednoduše. Slepice snese vejce. Z vejce se vylíhne slepice. Slepice snese další vejce. A jsme zase na začátku.
Jenže která z nich byla úplně první?
Na internetu najdete nejrůznější odpovědi. Někdo má jasno, že první byla slepice. Jiný bez váhání odpoví vejce. Další začne mluvit o dinosaurech, evoluci nebo o tom, že celá otázka je vlastně špatně položená.
A právě ten poslední možná bude mít trochu pravdu.
Tak co bylo opravdu dřív?
Pokud chcete krátkou odpověď, kterou můžete použít při příští rodinné debatě, máme ji hned:
Vejce.
A ne o pár minut nebo hodin. O vejce jsme měli na Zemi postaráno dávno předtím, než se objevila jediná slepice.
Vejce totiž není žádný vynález slepic. Vajíčka kladli živočichové dávno před vznikem ptáků a také dávno před tím, než se po světě začali procházet předkové dnešních slepic.
Takže kdybychom se mohli vrátit v čase opravdu hodně daleko, slepici bychom hledali marně. Vejce bychom ale našli.
A co první slepičí vejce?
Tady se dostáváme k mnohem zajímavější části celé hádanky.
Dobře. Připusťme, že vejce bylo dřív než slepice. Ale co vejce, ze kterého se vylíhla úplně první slepice?
Kdo ho snesl?
Odpověď zní: její předek.
Neexistoval totiž okamžik, kdy se jednoho dne narodilo zvíře, které bylo úplně stejné jako jeho rodiče, a najednou se rozhodlo, že od dnešního rána už je slepice.
Vznik nového druhu není tak jednoduchý. Evoluce probíhá postupně a jednotlivé generace se od sebe mohou nepatrně lišit. V určitém okamžiku tak máme potomka, kterého už bychom podle jeho vlastností mohli zařadit do nového druhu.
A ten potomek se samozřejmě nejdříve vyvíjel ve vejci.
Takže i v případě, že mluvíme přímo o prvním slepičím vejci, vyhrává vejce.
Jenže kdo snesl vejce před slepicí?
Tady se obvykle rozjede další kolo diskuze.
„Dobře, ale když to nebyla slepice, co to tedy bylo?“
Byl to předek slepice. Živočich, který už byl slepici velmi podobný, ale ještě bychom ho za dnešní slepici nepovažovali.
A jeho rodiče byli zase o něco méně podobní. A jejich rodiče ještě méně.
Když bychom se po této pomyslné řadě vydali dostatečně daleko do minulosti, dostali bychom se až k dávným dinosaurům. Ptáci totiž nejsou ve vývoji úplně oddělená větev života. Z hlediska evoluce jsou potomky teropodních dinosaurů.
A dinosauři vejce rozhodně nešetřili.
Vejce je mnohem starší než slepice
Tohle je možná nejjednodušší způsob, jak celou otázku pochopit.
Slepice je z pohledu historie života na Zemi velmi mladá. Vejce je naopak starý způsob rozmnožování, který se objevil dávno před ptáky.
Takže otázka ve skutečnosti není:
„Snesla nejdřív slepice vejce, nebo se z vejce nejdřív vylíhla slepice?“
Spíš bychom se měli ptát:
„Kdy se během dlouhého vývoje živočichů objevil tvor, kterému už můžeme říkat slepice?“
A odpověď je jednoduchá. Taková slepice se narodila z reprodukčního procesu svých předků. Žádná slepice tedy nemusela být první, kdo kdy položil vejce.
Proč se o tom lidé hádají už tisíce let?
Protože tahle otázka není jen o slepicích.
Staří řečtí filozofové ji používali jako mnohem hlubší problém. Aristoteles ji spojoval s otázkou, zda musí mít každá věc svůj první začátek. Plútarchos se k problému slepice a vejce také vracel a používal ho jako příklad otázky po původu a příčině věcí.
A to je možná důvod, proč otázka přežila až do dneška.
Každý jí rozumí. Každý na ni může mít svůj názor. A přitom se za ní skrývá otázka, která je mnohem větší:
Musí mít všechno svůj úplně první začátek?
To už není otázka pro slepici na dvorku.
To je otázka, nad kterou si lámali hlavu filozofové.
Co říkají lidé v diskuzích?
Když se podíváte na internetové diskuze, je zajímavé sledovat, jak rychle se z jednoduché otázky stane pořádná přestřelka.
Jedna strana říká: „Vejce. Vždyť dinosauři snášeli vejce.“
Druhá namítá: „Ale kdo snesl úplně první vejce?“
Další diskutující do toho přidá evoluci, jiný filozofii a občas se najde někdo, kdo celou debatu vyřeší jednou větou: „Bůh.“
A pak přijde někdo další a začne vysvětlovat, proč se všichni ostatní mýlí.
Právě proto je tahle otázka tak zábavná. Nejde jen o správnou odpověď. Jde o to, jak se k ní dostaneme.
Takže konečný verdikt?
Pokud máme rozhodnout podle současných poznatků biologie a evoluce, vejce bylo dřív než slepice.
A dokonce i první slepice se podle tohoto vysvětlení musela vylíhnout z vejce, které snesl její předek.
Vejce tedy vítězí.
Poměrně přesvědčivě.
A jestli jste si právě řekli, že tím je celá věc vyřešená, máme pro vás špatnou zprávu.
Teď totiž přichází ještě důležitější otázka.
A co bylo dřív: slepice, nebo peníze za vejce?
Dobře, tady už trochu podvádíme.
Ale když už jsme celou dobu mluvili o slepicích a vejcích, byla by škoda nepřiznat, že existuje ještě jedna velmi praktická otázka.
Co udělat s penězi, které vám slepice postupně vydělají?
Pokud máte doma slepice a vejce rozdáváte rodině, prodáváte sousedům nebo si jen chcete odkládat peníze stranou, může se hodit něco mnohem originálnějšího než obyčejná sklenice.
Naše dřevěná pokladnička ve tvaru slepice má na přední straně motiv slepice na hnízdě a nápis „Za vajíčka“. A pokud chcete, lze ji doplnit také jménem.
Takže zatímco vědci, filozofové a diskutující na internetu řeší, co bylo dřív, vy můžete mít jasno alespoň v jedné věci:
Vejce do kuchyně. Peníze za vejce do pokladničky.
Na pokladničku se můžete podívat zde:
Dřevěná pokladnička slepice – pokladnička za vejce s možností jména
A máme tedy definitivně jasno?
V biologii ano.
Vejce bylo dřív.
V debatě u piva pravděpodobně ne.
Protože vždycky se najde někdo, kdo řekne:
„Dobře. Ale co bylo dřív – dinosaurus, nebo jeho vejce?“
A jsme zase na začátku.
Možná právě proto nás tahle otázka baví už tak dlouho. Je krátká, jednoduchá a přitom dokáže otevřít debatu o evoluci, filozofii, vzniku života i obyčejné slepici na dvorku.
A pokud vám z celé debaty zůstane jediná věta, může to být klidně tahle:
Vejce bylo dřív. A peníze za vejce mohou být v pokladničce.